Září 2012

Sen o modré baletce-úvod

8. září 2012 v 18:00 | Mandy |  Moje spisovatelská tvorba
Vítám vás u dnešního článku s názvem: Sen o modré baletce-úvod. Toto mé dílko je kniha, která má 21 kapitol, ale konec jsem ještě nedopsala, takže se to možná ještě více rozvine. Nejdříve bych vám chtěla říct něco o této knize jak vznikla, proč zrovna tento název a kdy jsem ji začala psát. Kniha vznikla na základě mého krásného snu, který se mi zdál asi před dvěma lety. Je to jeden z těch mála snů, které se vám vryjí do paměti a pamatujete si je do detailu. Nejdříve jsem jej asi rok uchovávala v paměti, a až před několika měsíci jsem se rozhodla, že jej napíši. Nápad na knihu tu byl už před těmi dvěma léty, ale realizace nastala až teď. Byl to totiž vskutku nádherný sen, který se hned tak někomu nezdá. Měl děj, nápad i krásný konec. Zřejmě mám velmi bujnou fantasii. :)Samozřejmě, že jsem jej do knižní podoby musela trochu poupravit, ale šlo jen o velice drobné úpravy. Právě kvůli tomuto snu nese kniha název SEN o modré baletce. Můj krásný sen. Většinou se mi totiž zdají naprosto nesmyslné a přihlouplé sny. Knihu jsem začala psát konkrétně před dvěma měsíci. Do elektronické podoby mám převedeny ale pouze dvě kapitoly, jelikož všechny své knížky(tedy až na jednu jednou vyjímku) vždy píši na papír do sešitů. Má to prostě své kouzlo a to mi nikdo nevymluví. :) Snad vás tato kniha osloví, a abych vám ji trochu přiblížila dovolila jsem si napsat krátkou báseň, která podle mne příběh dokonale vystihuje:

Sen o modré baletce se mi zdál,
já tančila v něm jako víla,
životem krutým, který osud nám dal,
o trošce naděje, která se v každém z nás skrývá.

Vždyť i v tom nejtemnějším koutě,
můžeš najít světlo zářící,
nikdy nejsi sama, tvé kroky zvou tě
do světa tance a hudby hrající.

Tak již netruchli a pojď!

Omlouvám se za tu báseň, na toto nemám příliš talent, já jsem spíš na prózu. Ne, nebojte se, není to jeden z těch příběhů a mladých dívkách, které prožívají krutý život na baletní akademii. Myslím, že tento můj příběh se dá částečně zařadit mezi fantasy. :) Doufám, že jsem vám můj příběh ukázala v tom nejlepším světle, a že si jej s chutí přečtete.

Vítejte!

7. září 2012 v 18:59 | Mandy

Vítám Vás na mém novém blogu!


Ahoj, já jsem Mandy. Není to ale mé pravé jméno. Je to přezdívka, která vznikla spojením mého jména a mé staré přezdívky. :) Tento blog bych chtěla věnovat mé velké vášni-knihám a spisovatelství. Zbožňuji četbu knih, vždy se ocitám v jiném světě plném dobrodružství a nečekaných událostí. Prožívám příběh spolu s hlavními hrdiny. A právě proto tak ráda čtu. A nejenom to-já také ráda píši. Vytvářím vlastní světy a na papír zachycuji obrazy z mé fantazie. Ano, také kreslím a to nejenom ilustrace do mých knih. Sice v kreslení nejsem úplně nejlepší, ale ani nejhorší, jednoduše zlatá střední cesta. Na tomto blogu se budou objevovat články jako: Recenze na knihy, které jsem přečetla, seznamy knížek, které bych chtěla přečíst nebo které hodlám přečíst, novinky v knižním světě, mé kresby a malby, taktéž i ilustrace a nakonec mé vlastní příběhy, povídky, a nebo i celé knihy. Mé spisovatelství bude hlavním tématem. Proto také můj blog nese název Příběhy jedné spisovatelky. Věřte nebo ne, ke knihám a zvláště pak ke spisovatelství jsem se dostala už v době, kdy jsem neuměla ani číst, ani psát. Vždy jsem po rodičích chtěla, aby mi četli všemožné knížky a dokoce jsem napsala i svou první knížku Růženka, a to tak, že jsem se chodila ptát, jaké písmeno se jak píše. V první třídě jsem se naučila číst i psát poměrně rychle, přečetla jsem skoro všechny knížky z edice První a Druhé čtení a ty nejznámější od Astrid Lindgrenové. Napsala jsem také svou další knihu, a to První broučkův let aneb jak to bylo doopravdy. A tak se to postupně rozjíždělo dál a dál a do dneška jse napsala asi 50 knih. :) Vždy se usmívám, když čtu mé starší knihy a všímám si toho, jak jsem se postupem času zlepšovala. Musím se pochlubit, že mám poměrně rozsáhlou slovní zásobu, a to právě díky tomu, že tolik čtu knihy. Asi jako jediná ze třídy čtu povinnou literaturu a líbí se mi. Zezačátku je to sice vždy těžší, některá starší, dnes již nepoužívaná slova a nebo třeba nezáživný děj, ale když se přes toto vše přehoupnu a dostanu se za půlku knihy, vždycky se mi zalíbí. Často si beru inspiraci od jiných autorů a všímám si toho, jaké používají výrazy a jak popisují děj, postavy, atd. Ano, zřejmě budu spisovatelkou i v dospělosti. Pevně doufám, že mně tento můj koníček neopustí. Jsem prostě spisovatelkou už od narození. :)
Flag Counter