Jsem zpět! =)

31. prosince 2012 v 14:58 | Mandie |  Mé myšlenky
Ahoj, ahoj, ahoj! (Áno, hrabě Olaf =D)
Ano, jsem zpátky, můžete bouchnout šampáňo a začít oslavovat, koneckonců se to k dnešnímu Silvestru poměrně hodí, že? =D Nejdřív bych se Vám chtěla omluvit, že jsem tu tak strašně dlouho nebyla, ale mělo jsem k tomu dobré důvody: škola, kroužky, mazlíci, dvě soutěže (literární-mimochodem první místo v mé kategorii a kreslířská-mimochodem druhé místo v mé kategorii), dělala jsem celoroční projekt do školy, generální úklid mého pokoje (pfů), vánoční nákupy a přípravy, do toho zlomená noha a všechny možné nemoce, takže létání po doktorech a když už se to všechno vybalancovalo, bylo 22. prosince, já byla totálně vyřízená, ale šťastná, že hlavní shon je již za mnou a tak jsem si plna radosti vyrazila řádit do sněhu a na vánoční trhy, jenže ouha, druhý den se probudím s teplotou, šíleným škrábáním v krku, chrčivým kašlaním, bez hlasu a s rýmou jak trám. A tak jsem si řekla, že to tedy ne, a rozhodla se, že se do 24. prosince uzdravím a tečka. Začala jsem brát tuny prášků: Septofort, ACC, čtyři druhy čajů proti nachlazení, jitrocelový sirup, všemožné zábaly na krk, napařování, červená lampa (nevím jak se tomu odborně říká), tři druhy nosních kapek a jakýsi odporný rozpustný vitamín, ale tohle všechno nebylo jen tak pro nic za nic, protože další den jsem se probudila zdravá jako rybka, skvěle připravená na Štědrý den. Takže pokud jste nemocní: nacpěte do sebe co nejvíc prášků, jedině tak se vážně uzdravíte. =D Vánoce u nás doma byly famózní jako každý rok. Ráno jsem zdobila svůj malinký stromek v pokojíčku, trošku jsem to tam ještě poklidila a vyrazila do města pro betlémské světlo, z města na hřbitov a do té doby jsem úspěšně držela půst (tento rok jsem se rozhodla vidět to zlaté čuně, o kterém všichni tak básní), jenže potom přišla k nám domů teta a přinesla ty své vyhlašené perníčky a já jsem nemohla jinak, než je prostě ochutnat. Na prasátko jsem se vybodla a k obědu snědla polivku z pytliku (No jo, Lucie =D). Po obědě jsem chvíli lenošila u knížky, dokud mne mamka nevzala utěrkou přes zadek a řekla, ať taky trochu něco dělám. A tak jsem šla zabalit zbývající dárky (největší část z nich zabíraly dárky pro mazly =D). Daisy (můj králíček) se ale rozhodla, že mi s tím "pomůže" a začala žužlat papír a kutálet si s klubíčkem stužky. A já jelikož jsem nechtěla, aby viděla co pro ni mám za překvapení jsem ji musela vyjímečně zavřít do ohrádky (jinak ji máme na volno jako kočku Lindarielku, která ovšem zrovna měla půlnoc) a Daisynka na protest oškubala vánoční výzdobu, se kterou jsem se tak piplala, aby také měla nějakou tu vánoční atmosféru u sebe doma. Nu což, za dobrotu na žebrotu, aspoň jsem byla ráda, že nespapala nic plastového a my nemuseli na Šťedrý den otravovat veta. Dokonce Bůh vyslyšel mému zbožnému přání a začalo sněžit (den předtím vše rozpustil déšť a vánoční atmosféra byla ta tam). Jelikož byl už obývák zamčený, a taťka zrovna opravoval starou televizi, abych se na ni mohla dívat, hrozně jsem se nudila, a tak jsem vzala do ruky foťák a cvakala a cvakala, dokud mi můj milý Nikonek neoznámil, že baterie je v háji. To už byla naštěstí televize opravena a přinesena do mého pokoje a tak jsem se mohla koukat na TV. Linduška se mi stočila v klubíčku na klíně a Daysinka usnula na svém milovaném polštářku. Za chvíli jsem ale musela jít vařit večeři, ale já vařím velmi ráda. Nachystali jsme slavnostní tabuli a já se jen taktak stihla převléct do slavnostního oděvu. Večeře proběhla kupodivu v poklidu, až na to, že já jsem si rozřízla dáseň předkrmem =D a málem se udusila bramborovým salatém. Nikomu kost v krku nezůstala (musím zaklepat), ani si nikdo nespletl sůl s cukrem, takže pohoda. Chvíli na to jsme uslyšeli cinkání zvonečku, já popadla mazlíky a zbylé dárky a vstoupili jsme do obýváku, který byl již tradičně krásně nazdobený, i s nádherně vysokou borovičkou, pod kterou ležela kupa dárků. Nenápadně jsem tam přihodila i svoje dárky pro ostatní, všichni jsme si stoupli kolem stromečku a začali zpívat koledy s prskavkami v ruce. Potom přišla má oblíbená část: rozbalování dárků. U nás to děláme tak že se nejdřív všem rozdají dárky a potom je rozbaluje každý po jednom, střídáme se. Moje dárky se ujaly, za což jsem ráda, protože jsem si s nimi dala opravdu práci. Mimo koupené dárky jsem každému napsala krátký příběh a namalovala vánoční obrázek v rámečku i s originálním podpisem =D samozřejmě nechyběla vyrobená přání. =) Já jsem se svými dárky nadmíru spokojená. Dostala jsem celkem pět knížek (Rudá jako rubín, Modrá jako safír, Sofiin svět, Ghostgirl 2 a Hunger games 1), tisícovku abych si mohla ještě sama něco pokoupit, tucty mých oblíbených sešitů na psaní, nové propisky, malířské plátno, 120 barevné pastelky, moje oblíbené tužky, oblečení, kosmetiku, větší paměťovku do mobilu a tablet, za který jsem hrozně ráda, protože digitální kresba se mi myší dělala dost špatně. Takže maximální spokojenost. Mazlíkům jsem nadělila: Daisy-čtyři balíčky pamlsků crock complete, na kterých naprosto ujíždí, vlněný pelíšek a spoustu sušených bylinek a vlněný uzlík (jeho předchůdce leží rozeškubaný do morku kosti na skládce), Lindarielka dostala dvě paštičky od Gourmetu, kapsičky od Britu, nový kartáč na srst a plyšovou myšku, akvarijním rybičkám jsem koupila nové krmivo a dekoraci do akvárka ve tvaru mostu. Po rozbalení dárků jsem byla vyzvána k tomu, abych zahrála nějaké koledy, a tak jsem sedla ke klavíru (Jakým tónem že to vlastně začíná?) a hrála koledy. Letošní vánoce jsem si fakt užila (sestra mne ještě večer potěšila tím, že mi na okno nalepila nálepku zlatého prasátka, abych měla aspoň odměnu za to dopoledne). Další dny jsme objížděly babičky a dědečky, tety a strýce, bratrance a sestřenice, rodinné přátele a staré známé. Až na ty mrazy to bylo super. Na dnešek už jsem také připravená, udělala jsem spoustu jednohubek a chipsů, oříšků a odkudsi vyhrabala zbytky cukroví, nachystala i mé oblíbené šampáňo a vyrobila si třpytivou čapku na hlavu. Silvestr vždy slavíme doma. Každý rok se sestrou natáčíme přitroublá videa a fotíme neskutečně debilní fotky (až když se trochu napijeme) a učešeme si naprosto šíleně rozcuchané účesy, tančíme a zpíváme karaoke a celkově prostě blbneme. No jo, už se těším na další rok. A moje předsevzetí? Mám jen jedno: Budu ve všem lepší!

Tak, už jsem vás dostatečně znudila extra dlouhým článkem tak se uvidíme (no "uvudíme") v Novém roce! Přeji všem šťastný Nový rok, moc se neopijte, spustě ohňostroje a mějte se krásně!

A nakonec typická otázka: Jak jste vy prožili Vánoce? Těšíte se na nový rok? Jste celkově spokojení s rokem 2012? (Já jo!)

Mandie
(P.S.-ano, odteď už budu Mandie, jako na howrse-tam už nejsem, a tak mě howrsáci nezabíjejte, ale žralo to příliš mnoho času a už mě to vůbec nebavilo-jo a hlavním důvodem bylo to, že jsem viděla, jak dopadla jedna má spolužačka-u howrse sedí 4 hodiny denně, fakt skandál!)


Daisuška-spokojený ušáček =D (vyloudila po mně dva crocky, a tak si šla hodit šlofíčka ♥)
 

Sen o modré baletce-1. kapitola

11. listopadu 2012 v 16:24 | Mandy |  Moje spisovatelská tvorba
Ahoj,
tak se vám po dlouhé době opět hlásím. =D
Omlouvám se za malé zpoždění ohledně baletky, ale to víte-škola, kroužky a teď mám ještě ke všemu zlomenou nohu. =D Ale věřte mi, zlomená noha má i své výhody. Za tento týden jsem přečetla dvě knížky, takže se v blízké době můžete těšit také na nějaké ty recenzičky. =) Trvalo mi to déle také proto, že jsem to opisovala z mého rukopisu, který jsem psala asi před dvěma léty, takže jsem tam musela leccos poupravit a také vyluštit záhadné škrtance. A věřte mi-není to nic snadného. =D Ale už bylo dost řečí, zde máte svou baletku. Snad se vám bude líbit. =)

Ghostgirl-1-Vítejte na onom světě

28. října 2012 v 13:39 | Mandy |  Knihy v mých myšlenkách
Ahoj,
mám tu pro Vás první recenzi pro Knihy v mých myšlenkách. Kdo neví, o co se jedná, nechť klikne sem. Že jsem zde již psala recenzi na knihu Ghostgirl? Ano, psala, najdete ji zde. :)
 


Knihy v mých myšlenkách

28. října 2012 v 13:39 | Mandy |  Knihy v mých myšlenkách

Tak jsem se také připojila do tohoto skvělého projektu nesoucí název Knihy v mých myšlenkách. Když jsem na něj poprvé narazila, tak jsem si řekla: To je něco pro mě! :) Mnozí z vás jistě znají skvělou stránku http://abyss-mystery.blog.cz, jejíž majitelkou je, jak sám název vypovídá Abyss. A o co vůbec jde? Jedná se vlastně o to, aby jste se o knihách, které přečtete, trochu i zamysleli pár základními otázkami. Otázek je celkem šest. Tento projekt by měl ostatní naučit, aby se nad tím, co čtou také trochu zamýšleli, ne jen četli. Proto mne také tento projekt tolik oslovil, a proto jsem se do něj zapojila. Toto je již druhá sezóna projektu, protože je-jak sami vidíte, velmi úspěšný. Nedávno jsem sem přidala recenzi na mnou nedávno přečtenou knihu Ghostgirl. Udělala jsem na ni typickou recenzi, ale teď jsem pod ještě napsala doplňující článek s těmito otázkami pro knihy v mých myšlenkách, takže si to můžete s chutí pročíst. Opravdu všem doporučuji se do Knihy v mých myšlenkách zapojit, baví mne přemýšlet nad knihami. Sem pod tento článek si udělám takový malý seznam knížek, které jsem již přečetla a ohodnotila pro knihy v mých myšlenkách. Vy to potom nebudete muset složitě hledat, jen si tady kliknete na danou knihu a můžete se pustit do čtení! :) Pod tento sloupec jsem sem dala ještě jeden, a to knihy, které hodlám přečíst, aby jste věděli, na co se máte těšit. Přeji vám pěkný den a čtení zdar! :D

Recenze na knihu: Ghostgirl-Vítejte na onom světě

17. října 2012 v 19:41 | Mandy |  Recenze knih
Ahoj, dnes tu máme článek, vlastně tedy recenzi na knihu: Ghostgirl 1. díl- Vítejte na onom světě. Tuto knížku jsem četla o prázdninách, zezačátku jsem si myslela, že bude dost nudná, ale jak jsem se více prokousala ke středu, začala se mi moc líbit.

Sen o modré baletce-úvod

8. září 2012 v 18:00 | Mandy |  Moje spisovatelská tvorba
Vítám vás u dnešního článku s názvem: Sen o modré baletce-úvod. Toto mé dílko je kniha, která má 21 kapitol, ale konec jsem ještě nedopsala, takže se to možná ještě více rozvine. Nejdříve bych vám chtěla říct něco o této knize jak vznikla, proč zrovna tento název a kdy jsem ji začala psát. Kniha vznikla na základě mého krásného snu, který se mi zdál asi před dvěma lety. Je to jeden z těch mála snů, které se vám vryjí do paměti a pamatujete si je do detailu. Nejdříve jsem jej asi rok uchovávala v paměti, a až před několika měsíci jsem se rozhodla, že jej napíši. Nápad na knihu tu byl už před těmi dvěma léty, ale realizace nastala až teď. Byl to totiž vskutku nádherný sen, který se hned tak někomu nezdá. Měl děj, nápad i krásný konec. Zřejmě mám velmi bujnou fantasii. :)Samozřejmě, že jsem jej do knižní podoby musela trochu poupravit, ale šlo jen o velice drobné úpravy. Právě kvůli tomuto snu nese kniha název SEN o modré baletce. Můj krásný sen. Většinou se mi totiž zdají naprosto nesmyslné a přihlouplé sny. Knihu jsem začala psát konkrétně před dvěma měsíci. Do elektronické podoby mám převedeny ale pouze dvě kapitoly, jelikož všechny své knížky(tedy až na jednu jednou vyjímku) vždy píši na papír do sešitů. Má to prostě své kouzlo a to mi nikdo nevymluví. :) Snad vás tato kniha osloví, a abych vám ji trochu přiblížila dovolila jsem si napsat krátkou báseň, která podle mne příběh dokonale vystihuje:

Sen o modré baletce se mi zdál,
já tančila v něm jako víla,
životem krutým, který osud nám dal,
o trošce naděje, která se v každém z nás skrývá.

Vždyť i v tom nejtemnějším koutě,
můžeš najít světlo zářící,
nikdy nejsi sama, tvé kroky zvou tě
do světa tance a hudby hrající.

Tak již netruchli a pojď!

Omlouvám se za tu báseň, na toto nemám příliš talent, já jsem spíš na prózu. Ne, nebojte se, není to jeden z těch příběhů a mladých dívkách, které prožívají krutý život na baletní akademii. Myslím, že tento můj příběh se dá částečně zařadit mezi fantasy. :) Doufám, že jsem vám můj příběh ukázala v tom nejlepším světle, a že si jej s chutí přečtete.

Vítejte!

7. září 2012 v 18:59 | Mandy

Vítám Vás na mém novém blogu!


Ahoj, já jsem Mandy. Není to ale mé pravé jméno. Je to přezdívka, která vznikla spojením mého jména a mé staré přezdívky. :) Tento blog bych chtěla věnovat mé velké vášni-knihám a spisovatelství. Zbožňuji četbu knih, vždy se ocitám v jiném světě plném dobrodružství a nečekaných událostí. Prožívám příběh spolu s hlavními hrdiny. A právě proto tak ráda čtu. A nejenom to-já také ráda píši. Vytvářím vlastní světy a na papír zachycuji obrazy z mé fantazie. Ano, také kreslím a to nejenom ilustrace do mých knih. Sice v kreslení nejsem úplně nejlepší, ale ani nejhorší, jednoduše zlatá střední cesta. Na tomto blogu se budou objevovat články jako: Recenze na knihy, které jsem přečetla, seznamy knížek, které bych chtěla přečíst nebo které hodlám přečíst, novinky v knižním světě, mé kresby a malby, taktéž i ilustrace a nakonec mé vlastní příběhy, povídky, a nebo i celé knihy. Mé spisovatelství bude hlavním tématem. Proto také můj blog nese název Příběhy jedné spisovatelky. Věřte nebo ne, ke knihám a zvláště pak ke spisovatelství jsem se dostala už v době, kdy jsem neuměla ani číst, ani psát. Vždy jsem po rodičích chtěla, aby mi četli všemožné knížky a dokoce jsem napsala i svou první knížku Růženka, a to tak, že jsem se chodila ptát, jaké písmeno se jak píše. V první třídě jsem se naučila číst i psát poměrně rychle, přečetla jsem skoro všechny knížky z edice První a Druhé čtení a ty nejznámější od Astrid Lindgrenové. Napsala jsem také svou další knihu, a to První broučkův let aneb jak to bylo doopravdy. A tak se to postupně rozjíždělo dál a dál a do dneška jse napsala asi 50 knih. :) Vždy se usmívám, když čtu mé starší knihy a všímám si toho, jak jsem se postupem času zlepšovala. Musím se pochlubit, že mám poměrně rozsáhlou slovní zásobu, a to právě díky tomu, že tolik čtu knihy. Asi jako jediná ze třídy čtu povinnou literaturu a líbí se mi. Zezačátku je to sice vždy těžší, některá starší, dnes již nepoužívaná slova a nebo třeba nezáživný děj, ale když se přes toto vše přehoupnu a dostanu se za půlku knihy, vždycky se mi zalíbí. Často si beru inspiraci od jiných autorů a všímám si toho, jaké používají výrazy a jak popisují děj, postavy, atd. Ano, zřejmě budu spisovatelkou i v dospělosti. Pevně doufám, že mně tento můj koníček neopustí. Jsem prostě spisovatelkou už od narození. :)

Kam dál

Flag Counter